Šurikeny

25. dubna 2008 v 15:18 | Prezident Komáčo |  Naruto
Pár jasně se vysvětlujících informací, co to je šuriken, odkuď pochází, jak se používá a další zajímavé poznatky o této vrhací zbrani nynjů v Narutovi.

Šuriken ( "rukou skryté ostří",) v literatuře se často setkáte s přepisem Shurikan) je tradiční japonská nenápadná zbraň, která sloužila pro vrhání a někdy bodání. Jsou to malé ostré čepele vyrobené z nejrůznějších všedních materiálů jako jsou jehly, hřebíky nebo nože stejně tak jako mince, kovové podložky nebo jiné ploché kousky kovu. Sloužily především jako doplňková zbraň k běžně používaným katanám (meč) či jari (kopí), ačkoliv v bitvě často hrály klíčovou taktickou úlohu. Umění zacházení a vrhání šurikeny se nazývá šuriken-džucu a vyučováno bylo především jako méně významná či lépe řečeno utajovanější část osnov výuky bojových umění v slavných školách jako Jagjú Rjú, Katori Šintó Rjú, Itto Rjú, Kukišin Rjú a Togakure Rjú.
Na západě jsou šurikeny většinou známy jako "vrhací hvězdy" nebo "nindža hvězdy". Tento termín sotva vystihuje tuto zbraň, jelikož "zašpičatělá" hvězda je jen jedena z mnoha různých podob této čepele.

Existuje však i jakýsi Bó Šuriken. Abyste i o něm něco věděli, přečtěte si následující článek.

Je vrhací zbraň, která se skládá z rovného kovového nebo ocelového hrotu, obvykle čtyřhranného, ale někdy kulatého nebo osmihranného. Obvykle mají jeden hrot, ale některé mohou být i s dvěma hroty. Dlouhé jsou od 12 do 22 cm a v průměru váží od 35 do 150 gramů. Vrhány jsou mnoha způsoby: nad hlavou, z podpaží, pod rukou, z boku a zpětně, ale v každém případě házení obsahuje hladkým sklouznutím (po dlani přes prsty) řízený let.
Většinou se hází způsobem džiki da-hó (metoda přímého úderu) nebo han-ten da-hó (metoda úderu s otočením). Tyto dva způsoby jsou technicky rozdílné. První neumožní ostří otočit se před zasáhnutím cíle a druhá vyžaduje rotaci ostří před dopadem na cíl.
Bó šuriken byly vytvářeny z širokého spektra každodenně užíváných předmětů, a tak nybývaly mnoho tvarů a velikostí. Některé měly své jméno odvozeno od materiálů z nichž byly vyrobeny, například kugi-gata (hřebík), hari-gata (jehla) a tantó-gata (nůž), ostatní byly pojmenovány podle věcí, které připomínaly jako hoko-gata (halapartna, kopí), macuba-gata (borovicové jehlice), zatímco další byly jednoduše pojmenovány podle vrhaných předmětů jako kankjuto-gata (děrovadlo), kunai-gata, nebo teppan (plátek kovu) a biao (špendlík).
Jiné předměty byly také vrhány způsobem bó šuriken třeba kogai (ozdobná sponka), kozuka (nůž) a haši (jídelní hůlky), třebaže tyto předměty nebyly spojovány s žádnou konkrétní školou šuriken-džucu. Spíše byly vrhány při vhodné příležitosti zkušeným uživatelem metod dané školy.

A jak se Šurikeny vlastně ve skutečnosti jen tak pro zajímavost používali? :0)

Na rozdíl od oblíbené domněnky (z videoher, filmů a podobně) Shuriken nebyla určená jako vražená zbraň, ale spíše jako pomocná zbraň, která občas vylepšila roli válečníka, který užíval většinou meč nebo kopí. Užívány byly především v případech nějakého neobvyklého zmatku nebo rozptýlení, vždy takticky, aby zvýhodnily pozici uživatele před protivníkovou. Většinou se mířilo na oči,obličej, dlaně a chodidla.
Byly také používány, obzvláště hira-šurikeny, k širokým a rozmanitým možnostem dalších užití, například strčeny do země tak, že působily bolest těm, kteří na ně šlápli, nebo měly kolem špiček ostří obtočenou zápalnou šňůru, a když byly zažehnuty a vrženy, způsobovaly požár, také byly užívány jako ruční zbraně, když se bojovníci octli příliš blízko protivníkům. Jsou zmínky o Šurikenech potřených jedem, určeného každému, na koho bylo ostří namířeno, nebo komukoliv, kdo by je mohl zvednout, když ležely cíleně nápadně umístěné. Jiné zprávy naznačují, že Šurikeny mohou být zahrabány v jakékoliv špíně a znečištění, které se nalézalo na cestě i zvířecích výkalech, a na jejich hrotech se hromadily bakterie, které mohly způsobit tomu, kdo se jimi zranil, v ráně infekci a nakazit ho již nevyléčitelným tetanem
Šurikeny byly jednoduchou zbraní, ale jejich cena byla různě vysoká, podle dostupnosti materiálu, z něhož byly vyrobeny a podle možnosti jejich využití.

Tak to je asi tak všechno co o šurikenech vím. Kdyby jste měli něakou připomínku, budu ráda když napíšete koment! Fakt díky vaše
Lirael
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama