Povídka král šamanů ( Moje tvorba)-

25. dubna 2008 v 15:14 | Prezident Komáčo |  Král Šamanů, neboli Shaman King
Šamani se začali scházet k dalšímu kolu Turnaje Krále šamanů,který oznámila před několika dny padající hvězda Osudu.Yoh se svými přátely se chystali odjet zpátky do Dobie Village.Poslední noc,kterou po tak dlouhé době strávil doma,seděl Yoh na dece a hluboce zamyšleně se díval na hvězdnou oblohu v okně před ním.Přemýšlel o turnaji a do mysli se mu pořád vracel Zek.,,Žije ještě?Nereinkarnoval se předčasně,aby se mi pomstil?..."Měl spoustu otázek,na které mu nikdo nemohl přesně odpovědět a na které si nemohl odpovědět ani on sám.Po dlouhé chvíli uvažování se protáhl,dlouze si zívl,lehl si a zakryl se jemnou peřinou.Oči se mu pomalu únavou samy zavřely.
Připadalo mu,že nespí ani hodinu a náhle se probudil.Po těle mu běhal mráz ze zimy,která byla stále silnější.Vlasy mu mihotavě přelétaly po obličeji.Potom za sebou uslyšel smích plný hněvu a zlosti.Prudce se otočil a stuhl.Na parapetu dokořán otočeného okna,ze kterého šla venku vidět jen černočerná tma,stál zkrvavený Zek s hrozivým úšklebkem.Yoh se rychle natáhl pro meč světla,ale kolem toho náhle vzplanuly plameny.Zek se usmál a vytvořil kolem Yoha ohnivý kruh.Pomalu přes něj bez jediného popálení přešel k Yohovi a klekl si tváří tvář k němu.Natáhl ruku směrem ke svému bratrovi a nelítostně mu ji vrazil do těla mezi žebra.Yoh cítil,jak mu vytahuje jeho vlastní duši z těla a pomalu ji vsává do sebe ...Přišlo mu to horší než minule,bodavá a zároveň pálivá bolest se mu prodírala tělem i po těle.Měl chuť rozkřičet se bolestí,ale ta se ho tak zmocňovala,že ze sebe nevydal ani hlásku a tím se stal Zekovým obětním králikem …
Náhle se Yoh probudil a zvedl se zpod propocené peřiny.Dlouze a pozorně se rozhlížel.Nikde ale nevstávaly plameny ze země,nikde necítil průvan,ani před ním neklečel Zek.Byl tak nervózní,že se div nepozvracel.Něco ho tlačilo a svíralo u srdce a žaludku,cítil,jako by mu Zeke duši opravdu vysál.Zhluboka se nadechoval.Kolem sebe pořád slyšel Zekův smích,ale uvědomil si,že to byl naštěstí jen sen.V hlavě se mu potom zatemnělo a zhroutil se zpátky na deku.Spánkem už ho ale nedoprovázel žádný sen.
Ranní paprsky se Yohovi rozprostřely po obličeji.Probudilo ho však až pohlazení po obličeji zalitém potem ze včerejšího hororového snu.Yoh otevřel oči a uviděl známý obličej své snoubenky Anny.Měla hodně ustrašený výraz.,,Yohu,jsi úplně zpocený ..."Řekla a natáhla ruku pro skleničku s vodou.,,Tu máš,napij se ..."Yoh se pomalu posadil a s úsměvem si skleničku vzal.I on si uvědomoval,že se Anna od minula hodně změnila.Začala se chovat jako rozumná dívka,kolem sebe už každého tak moc nepeskovala a k Yohovi byla hodnější než ke komukoli jinému.S Tamarou a Pilikou trávila hodiny usměvavého vyprávění u čaje,zatímco kluci blbli na zahradě před Yohovým domem s vodovodní hadicí.Stříkali po sobě a pak skákali bomby do bazénu.Trey nasadil svou perfekní bombu,kterou zmáčel nejen stěny domu a ostatní kolem sebe,ale i věčně upovídané dívky.Anna nasupeně vstala a rozběhla se mu nandat,ale uklouzla na zmáčené zemi a přistála v bazénu.
Yoh nakonec sebral odvahu a odvýprávěl jí svůj sen.Anna se po celou dobu tvářila velmi vážně a důvěřivě,takže se nebál pokračovat,ale po vylíčení svého prazvláštního snu se na něj jen nevěřícně podívala a povytáhla obočí.Usmála se a řekla:,,Ale Yohu,Zeke už je dávno pryč,zapomeň na něj!",,Ale Anno ...",,Hele,ten sen se ti zdál jen proto,že jsi na něj před spaním myslel.Tak se konečně probuď a uvědom si to,že se nemáš čeho bát."Yoh se na ni zamyšleně a dlouze podíval a sklopil hlavu.,,Asi ...Asi máš pravdu ...Byla to jen náhoda ...",,To víš,že mám pravdu."Usmála se na něj Anna.,,A teď se tím už nezatěžuj,nebudeš si kvůli svého mrtvého předka přeci kazit život."Řekla zcela vážně a vstala.,,Vážně,Yohu,nemysli na něj,nebo budeš mít spoustu dalších zlých snů."Otočila se a odešla.Yoh zůstal sám sedět ve svém pokoji.Hlavu měl stále sklopenou k zemi,potom se znovu protáhl a šel se převléct.
Když Yoh s Annou dosnídali,sbalili si všechny věci,které bylo nutné s sebou do Dobie vzít.Před jejich domem již čekali Rio spolu s Mortym.Přivítali se se svými přátely a pak Rio zavolal s pomocí Tocagera Billyho.
Za hodinu dorazili všichni čtyři na letiště,kde se měli setkat se zbytkem své party,včetně Lyserga.Yoh vylezl z Billyho auta a za ním i ostatní.,,Děkujeme ti za svezení,Billy,šťastnou cestu!"Zavolal na něj Rio.,,Ahoj opozdilci,kde jste tak dlouho?"Vybafl na ně Trey.,,Á,tady tě máme,můj zmrzlý příteli."Otočil se Rio na přivítanou.,,Čauec Rio ...Čekáme tu už asi dvě hodiny,ale můžu vám doporučit tuhle restauraci,jídlo je tam fááákt skvělý!"Usmál se.,,Nepřeháněj Treyi.Copak jsi zapoměl že jsem ti nařídila do večera vše co jsi tady snědl vyběhat?"Popichovala ho Pilika.,,Ó néé,já hlupák zapoměl ...A to musím vyběhat i ty dobroučký humry ...?"Všichni se dobře bavili a čekali na zbytek přátel.,,Kde je vlastně Choco a Tami?"Zarazila se Pilika,když si uvědomila,že ani jeden z nich nepřišel s Yohem.,,Budou tady za chvíli.Tamara příjde s mým dědečkem.A Choco říkal,že se nejspíš chvíli zdrží v ...",,Áááááá!"Ozval se náhle něčí křik a všichni vzhédli vzhůru k nebi,kde se k nim řítilo něco v podobě obrovské dělové koule.Než se ale stačili vzpamatovat,co to vlastně je,přiřítil se k nim Mic a z nebe přímo na jeho hubená záda dopadl Choco.,,No podívejme my o vlku a vlk za humny."Rozhihňal se Trey.,,Ahoj kamarádi ..."Přivítal je Choco a při seskočení z Mica se trošku zapotácel.,,Ahoj Choco,tak jak se ti daří ve světě showbisnisu?"Pozdravil ho Yoh.,,No ...Po pravdě o trochu líp,než minule,ale řeknu vám,je to hrůza ...Nikdo neocení mé skvělé vtipy,vlastnoručně vyrobené skvěle vtipy!"Upřesnil pak.,,No téda a to čekáš že se lidé budou smíchy válet v uličkách?"Zamračil se nevěřivě Trey.,,No a co jinýho?Až na to,že mě místo toho teď vyhodili z jednoho takovýho praštěnýho podniku ...A ani do televize mě nepustí!"postěžoval si smutně.,,Pssst."Utišil všechny Trey.Z dáli k nim doléhal dusot koních kopyt,který se stále přibližoval a byl čím dál tím víc hlasitější.Otočili se zrovna ve chvíli,kdy k nim doběhl obrovitý bílý kůň a z jeho hřbetu se ozval všem známý hlas:,,Hóu,Bílý fénixi!",,Lenny!"Usmál se Yoh.,,Ahoj Yohu!To jsem moc potěšen,že jsem vás stihl!"Řekl Len neobyčejně milým hlasem a Yoh si začínal uvědomovat,že čím je Len starší,tím toho má nejspíš o mnoho více společného s Jun.Len se podíval dolů ze zad Bílého fénixe a seskočil.,,Nojono,to je řečí,my bychom ti stejně nejraději zdrhli!"Zamračil se Trey.Len se na něj stejně zamračeně podíval.,,hehe,dělám si srandu,kámo,vítej zpátky!"Usmál se pak Trey a poplácal Lennyho po zádech.Po chvíli dorazili i ostatní členové Yohova týmu.Dokonce i Jun s Faustem,kteří se turnaje účastnit nebudou,jelikož Jun přijela povzbuzovat Lena a Faust už nemá žádný důvod k tomu,aby bojoval,protože Anna vrátila Elise život.Lyserg byl v turnaji jen za cílem zničit Zeka,takže pochopytelně přijel stejně jako Jun pouze povzbuzovat Yohův tým.Tami s Yohmeiem přišli právě včas,když dorazilo letadlo.

Byla už tma a Yoh div neusnul,když si konečně sedl do pohodlného plyšového křesla a hluboce si od té námahy dostat všechna zavazadla do letadla oddychl.Morty a Anna si sedli vedle něj a ostatní si sedli po skupinkách,tedy kromě Lyserga,který se rozhodl sedět sám a proto nezbyla Lennymu a Treyovi jiná možnost,než k sobě pustit rozevtipkovaného Choca.Tamara s Pilikou seděly vedle Yohmeie,Faust a Eliza si sedli za ně a Rio si nakonec s růměncem po celém obličeji přisedl k Jun,která se smutně dívala do tmy z malého okýnka a dal se s ní do řeči.
Letěli už asi půl hodiny.Polovina z cestujících již spala,ale Yoh mezi nimi protentokrát nebyl,ačkoli ho únava ovládala sebevíc.Mlčky pozoroval hvězdnou oblohu,která se zdála být na dosah ruky.Vracel se na místo,kde se to vše stalo ...Už nebyla jiná možnost,než se tam vrátit,litoval toho,že se vrací zpět do Dobie ...Snažil se potlačit své myšlenky na Zeka někam dozadu do toho nejtemnějšího z míst v jeho hlavě,ale nešlo to.Při vzpomínce na něj se mu převracel žaludek.Znovu se smutně zahleděl z okna a na nic raději nemyslel.V tu chvíli se za okýnkem mihla padající hvězda.,,Přej si něco!"Poručil mu hlas v jeho hlavě.Náhle mu stejně rychle,jako letěla ta hvězda projela hlavou myšlenka,na kterou by za žádnou cenu nikdy v životě nepomyslel.,,Chci zpátky bratra!" ,,Ne!"Vykřikl a zrovna v tu chvíli sebou letadlo prudce škublo.,,Yohu?Děje se něco?"Zeptala se rozespale Anna.Yohovi se rozbušilo srdce jako na poplach ...To přeci neřekl on!Nikdy by to nebyl schopen říct,natož na to pomyslet!,,Ne,vůbec nic ...jen … jen se mi něco zdálo ..."Vymluvil se Yoh.Byl si jistý,že kdyby to Anně pověděl,nikdy by si to neodpustil.Anna se k němu naklonila.,,O Zekovi?",,Ne!"Vyjekl Yoh.,,Tedy ...já jen ...ne,to vůbec ne ...zdálo ...zdálo se mi … no …já ...já už ani nevím."Anna na něj nechápavě zírala.,,Dobře ...Tak dobrou noc."Řekla.,,Dobrou noc."Odpověděl Yoh a lehl si čelem k obloze.Nemůže to být pravda ...To se nikdy nesplní ...Jsem jen moc unavený a myslím na něco,na co vůbec myslet nechci ...Namlouval si a uklidňoval se Yoh.Vevnitř ho však svírala otázka.Co když se to stane?Nakonec ale přeci jen usnul a po chvíli se ocitl v dalším snu …
Byl v nějakém temném lese,kde neviděl ani na krok.Šel ale po vyšlapané cestičce,kterou cítil pod nohama.Před ním po té cestě musel jít ještě někdo ...Nebo se spíš musel plazit,podle toho,jak bylo bláto na ní zatlačené.Zaostřil zrak na cestu a všiml si,že se jak po ní,tak i po jejích okrajích třpytí jasně červené kapky krve.Klekl si a usoudil,že ten,kdo je zde zanechal,tady byl teprve nedávno.Náhle se ozval bolestivý výkřik a poté i vlčí vytí.Yoh rychle vstal a poplašeně se rozhlížel na všechny strany.Obrátil se a chystal se zrovna utéct,když ale v tu chvíli uslyšel výkřik a po něm i zavytí podruhé.Tentokrát následovala i rána,jakoby někdo spadl z nějaké skály.Yoh se otočil zpět k cestě vedoucí hlouběji do lesa a rozběhl se směrem k místu,kde nejspíš teď někdo ležel v bezvědomí.Byl si jist,že to musí být ten,jehož krví je prolitá cesta před ním.Doběhl ke skále,ze které nejspíš ten dotyčný spadl a rozhlížel se kolem.Po pravé straně uviděl ležet nějakého člověka a nad ním spoustu krve.Podíval se výš nad něj a spatřil vlky,kteří na něj ze skály vystrašeně hleděli.Toho se rozhodl využít a šel blíž k lidskému tělu a když jej otočil,s hrůzou strnul a nezmohl se na jediný dech.Byl to Zek.Vypdal ale o hodně jinak než v minulém snu,byl pobledlý a v obličeji měl hluboké krvavé rýhy od vlčích drápů.Yoh se postavil a vrátil se o dva kroky zpátky.Zeke pomalu otevřel oči a podíval se na Yoha.Chvíli na sebe mlčky zírali a pak Zek otevřel pusu a vyjekl.Yoh vyjekl taky a oba se rozběhli opačnou stranou,hned se ale zastavili.Otočili se zpátky na sebe a znovu se jeden na druhého upřeně dívali.Oba vykročili naráz stejnou nohou a to je vyděsilo.Oba měli pocit,že před nimi stojí zrcadlo ukazující pravý opak sebe.Yoh a Zek sebrali poslední zbytky odvahy a znovu se k sobě pomalu přiblížili.stáli od sebe jen pár centimetrů.Po chvíli mlčení Zeke promluvil hlasem,který Yoh vůbec nepoznával.,,Yohu?"Zeptal se,jakoby pořád nevěřil tomu,že stojí naproti svému bratrovi.Yoh se mu zahleděl do očí a pronesl:,,Zeku?"Zek vystrašeně zamrkal a zakroutil hlavou.,,To ...to nemůže být ..."Řekl,ale větu nedokončil.Yoh zdvihl ruku a Zeke to po něm zopakoval.Oba se dotkli dlaněmi.Ruce se jim oběma třásli,pak se na sebe ale nejistě usmáli a stiskli je.Kolem nich se náhle vše vybělilo,jakoby v lese někdo s dobrou náladou vymaloval.Ocitli se úplně někde jinde.Pořád se drželi rukou a nemohli ani jeden uvěřit tomu,že své dvojče znovu vidí.Náhle se za Zekem oběvila díra vedoucí zpátky do lesa a k vkům,kteří už nedočkavě čekali na další oběť.Díra Zeka vtahovala s sebou.Yoh si uvědomil,že se začíná probouzet.Podíval se nad sebe a spatřil zářivé světlo,které vtahovalo jeho a které se ho chystalo dostat pryč ze snu.Yoh se ale odmítnul se Zekem rozloučit,po tom,kdy se tak dlouho neviděli.Bratrské pouto je spojovalo čím dál víc,i po tom,co spolu prožili.Yoh proto stiskl Zeka ještě pevněji.Zekovi se po tvářích skutálely slzy.Volnou rukou si je otřel a druhou rukou stiskl Yoha také pevněji.Temno lesa se začalo rozšiřovat a vtahovalo Zeka zpátky mnohem silněji.Dvojčata se už držela jen posledními zbytky svých sil.,,Zeku,chyť se!"Zavolal Yoh přes uši rvoucí vítr a dunění,které bylo stejně jako síla lesa čím dál silnější,na svého bratra.Zek ho poslechl a chytil se Yoha i druhou rukou.Yoh ho přitiskl k sobě a zamračil se na hladově přihlížející vlky v lese.Ti na něj vrhali další zlostné pohledy.Yoh moc dobře věděl,že kdyby Zeka pustil,s radostí by ho rozsápali.Nevěděl ale,co dál dělat.Za chvíli ho jistě jeho přátelé probudí a Zeke se stane kořistí pro vlky.To přece nemůžu dopustit!Řekl si Yoh.Les začal houstnout a Yoh se ocitl znovu ve snu.Na něj i na Zeka se řítili hladoví vlci.,,Zeku,musíme rychle zdrhnout!"Podíval se Yoh na Zeka vystrašeně.,,Rychle!"Zek přikývl a oba se rozběhli cestou vedoucí z lesa.Jeden z vlků skočil po zesláblém Zekovi a svalil ho na zem.,,Zeku!No tak!použij duchovní sílu!"Zavolal na něj Yoh a snažil se od něj vlka odehnat.Zek se na něj však jen smutně podíval a Ducha ohně nepřivolal.,,Amidamaru!"Zařval Yoh když se na něj řítil další vlk.,,Jsem zde k boji připraven!"Ozval se vedle něj jeho strážný duch a hned po tom se zjevil s mečem přichystaným v ruce před Yohem.Vlk odskočil pár metrů dál a sklopil uši.Yoh si to vysvětlil tak,že se vlk jeho strážce lekl.,,Do meče duchů!"Zvolal Yoh,když měl dobrou příležitost oplatit útok.Jediným švihnutím meče odhodil vlka od svého bratra.Vzal Zeka přes rameno na záda a utíkal s ním co nejdál.Za sebou ještě vrhal útoky jeden za druhým po hrůzostrašných vlcích kteří se stále rychleji hnali za ním.Potom Yoh málem vrazil do něčeho obrovitého před sebou.Zastavil se a zjístil,že je to další skála.Byl v ní malý vchod,kterým sebe a poté i Zeka protáhl a za pomoci Amidamara uzavřel východ obrovským kamenem dřív,než tam vlci stačili doběhnout.,,Yohu!"Ozval se náhle nad Yohem hlas Anny.Yoh se tím směrem otočil a spatřil znovu to jasné světlo.,,Díky Yohu ..." Ozval se po chvíli Zek.Yoh se na něj otočil.Zekovi z hlavy pomalu odkapávaly kapky krve a stékaly mu po dlouhých vlasech i tváři.,,Zeku ...Vrátím se tady pro tebe a odnesu tě do bezpečí ...Bohužel už musím jít a nevím kdy se mi podaří tě najít,mí přátelé mě totiž probouzejí ...",,To chápu."Usmál se Zek.,,Jen běž.",,Dobře,ale slib mi,že tady budeš.",,Neboj,to ti přísahám."Usmál se znovu.Yoh mu úsměv oplatil.Naposled si stiskli ruce.Potom Yoh zavřel oči a když je znovu otevřel,seděl znovu v plyšové sedačce a nad ním se skláněla Anna a další jeho přátelé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marrica Marrica | Web | 25. dubna 2008 v 15:17 | Reagovat

Ahojky,na mem blogu je bleskovka tak ze pls zapoj.

2 Rieko Rieko | 28. února 2009 v 17:22 | Reagovat

To je naprosto úžasná povídka :-D Vážně se ti moc povedla.

3 Yoh Asakura Yoh Asakura | 21. března 2009 v 23:46 | Reagovat

Ty svině jedna,tohle není tvoje tvorba,tohle před několika lety napsal můj bráška!! Ty patetický úchyle bez špetky fantazie,za tohle tě z duše nenávidím ty hovado jedno.Kdyby jsi alespoň napsal opravdový zdroj!!!Nemáš kousek cti v těle před dílem téhle velikosti a dokonalosti.Nesnáším parchanty jako ty!!!!

4 Hao Asakura Hao Asakura | 21. března 2009 v 23:47 | Reagovat

Heleee, po svý smrti se budeš smažit v pekelných plamenech zla, zlato. >D I když jsme blog zrušili, není hezké kopírovat povídky ... A ani pokráčko sem nedáš sráči malej ... Příště uveď zdroj, nebo si to odpykáš několika trojáky >P

5 Hao Asakura Hao Asakura | 21. března 2009 v 23:48 | Reagovat

Yoh Asakura: bráško =* díky...

6 Yoh Asakura Yoh Asakura | 21. března 2009 v 23:52 | Reagovat

Hao Asakura:Není zač bráško,tvé povídky jsou nejlepší ^^

7 Kesai Kesai | Web | 10. května 2009 v 20:14 | Reagovat

Fakt pěkný,, nechceš spřátelit?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama